Tip na dovolenou :

V roce 2005 nám s Ivou vyšlo pár dní volna. Chtělo se nám jen s dětmi, na prodloužený víkend, abychom byli alespoň pár dní spolu jako rodina. Takový odpočinek. Tak byl rodinnou radou zvolen Harrachov. Je to od nás asi 60km. Ráno jsme vzali auto, bez ladu a skladu do něj naházeli pár věcí a vyrazili. Nakonec to bylo moc pěkně strávených několik dní.
Přijměte pozvání na pár fotek ...

Ubytování :

Kemp na okraji Harrachova. No... moc Čechů tam nebylo, spíš cizinci. Ale byl tam klid a příjemně. Vybavení kempu bylo velmi slušné. Součástí kempu bylo i malé jezírko, Oáza klidu na procházky těsně před spaním. Chatka byla moc pěkná, měla snad 8 místností, všechny malé. To byl ráj pro naše holky. V malém obýváčku jsme po večerech hráli karty.

Den První.

Když v Harrachově , tak procházka kolem Harrachova. Nemohli jsme vynechat Mumlavský vodopád a procházku po Harrachově. Samozřejmě se zastávkou pod skokanskými můstky.

Den Druhý :

Z prvního dne jsme byli utahaný , a tak rodinná rada rozhodla o pohodovém výletě autem po rozhlednách. Ale pár kilometrů jsme taky museli našlapat, protože ke každé rozhledně se nedá zajet autem. Nabízím fotky dvou rozhleden Štěpánka a Špičák. Bohužel nemám celkovou fotku Štěpánky (krásná rozhledna). Ve foťáku jsem promazával nepovedené fotky. A to byla chyba. Bohužel některé jiné fotky pak nešly z karty přečíst. Jedna z těch nečitelných byl celkový pohled na rozhlednu. Poučení : kup si větší kartu a nikdy nemaž fotky z karty, až po zkopírování do PC

Den Třetí.

Cílem byl Frýdlant.
Cesta byla nezapomenutelná. Uprostřed léta jsme přejížděli Jizerské hory. Chvílema jsem čekal, kdy začne chumelit. Napřed vodní nádrž Souš, no a pak se najednou vyloupnul klášter Hejnice. Uprostřed kopců, skutečně nádherně opravený.
Pak už přišel Frýdlant. Na nádvoří hradu byla v křoví ukryta zajímavá socha. Už si bohužel nepamatuji koho představuje. Cestou zpátky jsme ještě stihli Ještěd, ale protože jsme byli utahaný, dojeli jsme autem skoro pod vrchol kopce. závěrečný výšlap byl jen asi 500 metrů.

Den Čtvrtý :

Chtěli jsme zajít k prameni Labe. Všechno bylo v pohodě , jen všude plno lidí... Vyfotit pramen bez turistů bylo nemožné.

Závěrem : Za těch pár dní pršelo pršelo snad jen jednou a to ještě večer, tak to bylo v pohodě. Fakt jsme si odpočinuli a užili si dětí (a taky oni nás).