Napište nám
 
 

Šumava podruhé, tentokrát rok 2012

Modrava
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nejmladší člen výpravy 

Letos poprvé jsme vyrazili na dovolenou na místo, kde jsme už jednou byli. Důvodů bylo víc.
Ten hlavní důvod byl : první dovolená s pejskem. Chtěli jsme do míst, která známe.
Modrava je krásné místo. Ale proti naší minulé návštěvě se tu hodně změnilo. Hodně se tu staví.
Co bylo opravdu nádhera, byly raní procházky s pejskem. Raní mlhy, vycházející slunce a teplota kolem 3stupnů (nad nulou :-) ) ...
Nebo podvečerní procházka po okolí Modravy ... To se nedá popsat.  
 
 
Pejsek byl s námi na všech výpravách. Ťapal opravdu statečně ( i když jsme ho občas poponášeli :-) )

Den První.

Před dovolenou jsme dostali tip na výlet na Lipno, na rozhlednu Kramolín. Něco nám řekl Internet, a tak jsme byli zvědaví. Nakonec to byla typická turistická atrakce. Parkoviště plné a auta parkovala i na přilehlé louce. Spousty lidí chodili na kopec i zpět. Fronta před pokladnou, vstupné ne právě nejlevnější.
Vlastní rozhledna byla nádherná. Procházka mezi korunami stromů a dalo dotknout vrcholků stromů. Výhled na Lipno byl opravdu překrásný. Dobrý nápad.

Kramolín   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pohled na Lipno a parkoviště pod Kramolínem 
Schwarzemberský kanál
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Schwarzemberský kanál  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Plešné jezero 

Den Druhý :

Výlet na Schwarzemberský kanál a Plešné jezero.

Náš celodenní výlet začal v osadě Jelení. Dost dlouho se tam jede autem z Nové Pece. Výhodou je, že se dá v Jelení v pohodě zaparkovat.
Hned u parkoviště je jako uvítání jeden portál Schwarzemberského kanálu. Naplánovali jsme trasu podél kanálu s odbočkou k Plešnému jezeru.
U jezera jsme si udělali pauzu na jídlo a odpočinek. Pěkné místo s přiměřeným počtem turistů. :-) Od jezera byla trochu krkolomná cesta dolů. Dole pod kopcem je pěkně umístěná chatka Říjiště s posezením a občerstvením.
Pak už to byla chvilka než jsme se vrátili ke Schwarzemberskému kanálu. K autu to bylo podél kanálu, mírně dokopečka. Kanál se udržuje a občas se na ukázku zprovozní - aneb jak to chodilo za starých časů.
Byl to fajn pohodový výlet.

Den Třetí.

Předchozí den byla turistika, proto na tento den byl výlet autem za poznáním.
Už dloho dopředu jsme měli vytipovaný hrad Velhartice.
Cesta dlouhá, den slunečný. Šli jsme na prohlídku hradu a pak jsme v klidu prošli nádvoří hradu. V podhradí byla zastávka na jídlo a nanuka ...
Hlavní cíl pro ten den byl splněn, počasí nádherné a na blízkém kopci se tyčila k nebi rozhledna Svatobor. Místní nám poradili cestu ( museli jsme oklikou přes Sušici ). Výhled stál za to. Jednak samotná rozhledna a kousek pod vrcholem je louka , kde startují paraglajdisté. Krásné klidné místo. Tam jsme poseděli a užívali si výhled do kraje.

Velhartice  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Velhartice   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Svatobor     
Pramen Vltavy
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pramen Vltavy

Den Čtvrtý :

Po výletě autem, opět trocha pěší turistiky ...
Autobusem z Modravy přes Kvildu, směr Bučina na Pramen Vltavy.
Opět výlet na pohodu. Psík se nechal poponášet, asi se mu líbilo, že se v tom vedru může nést. Jen přímo u pramene Vltavy to bylo dost pochmurné. Les široko daleko sežraný od kůrovce. To byl hrozný pohled. Zvlášť, když okolojedoucí cyklisté říkali, že před nějakými třemi lety byl všude kolem zdravý les.
Pak už jsme v klidu podél vody dorazili na Kvildu.
Tady jsme si chtěli dát jídlo a nanuka. Ale zcela nepochopitelně jsme nemohli najít jedinou hospodu, hotel penzion , kde by brali platební karty. Docela divné. Nechápu jak to dělají se zahraničními turisty.

Den Pátý.

Opět pochodový výlet. Ale jen kratší výlet přímo z Modravy podél Roklanského potoka na Tříjezerni slat. Žádný spěch, pohoda s psíkem.
Cesta údolím potoka je nádherná procházka. A trocha štěstí na závěr. Pršet začalo až když už jsme na Modravě seděli u nanuka.

Tříjezerní slať
Vydra

Den Šestý.

Opět výprava dopředu naplánovaná. Tak aby cesta byla víceméně z kopečka. Autobus nás přiblížil na Horskou Kvildu, pak na Antýgl, a protože bylo pěkně, cesta v pohodě, protáhli jsme si to kolem vody na Turnerovu chatu a Čeňkovu Pilu.
Museli jsme se stavit na Antýglu. Na polívku, odpočinek a příjemné posezení u řeky.
Pak naše cesta pokračovala podél řeky dolů po proudu.
U Turnerovy chaty jsme se byli krátce podívat na Vydrýska ... Konec cesty už byl dlouhý. Na Čěňkově pile jsme si počkali na autobus skoro 2 hodiny. Ve stínu, s nanukem ... Ani nám to nevadilo.
Poznámka závěrem : Na Čeňkově pile má ČEZ informační centrum a určitě stojí za návštěvu.


Závěrem : Jako vždycky fajn dovolená, vyšlo nám počasí. Pejsek byl taky v pohodě.
Na Šumavě jsme byli na dovolené v roce 2006. Za těch pár let se dost změnilo. Dost se staví. Nepřijde mi to jako změna k lepšímu. Člověk by asi radši viděl přírodu nedotčenou.
A ještě kůrovec. Potkávali jsme ho při výletech skoro na každém kroku. Je to dost smutný a ponurý pohled na stráně plné uschlých stromů. Bylo znát, že ani domorodci Zelené moc nemusí. Samo za sebe mluví, když na domě je vylepen plakát : Chraňte taky lidi, nejen brouka. Když tak člověk stojí u pramene Vltavy a všude kolem uschlé stromy ...
Co by asi udělal lesůpán před 200 lety ... Koukal by na uschlý les ? Dost těžko. Udělal by všechno proto, aby les byl zdravý. A aby něco předal, těm co přijdou po něm. Tady koukáme na Uschlý les, informační tabule, kde jdou znázorněny plochy napadené kůrovcem. Rok od roku větší.
Co jsme měli možnost mluvit s lidmi, tak obnova lesa bez pomoci člověka , je na nějakých 200 let. Co dodat. Příroda by se měla chránit s rozmyslem a třeba přemýšlet jestli je nutné stavět tolik nových penzionů, chat a chalup.
Na Šumavě bylo krásně a doufám, že se tam ještě někdy podíváme.

   | Hlavní stránka ...  | Cestování ...  |