Tip na dovolenou :

V roce 2010 jsme zvažovali kam tento rok. Nakonec volba padla na Plzeňsko, kraj kolem Přeštic. Opět na poslední chvíli. Lákal nás hlavně vodní hrad Švihov a zámek Kozel. Hradů a zámků jsme viděli spoustu. Často nám stačilo jen vidět hrad/zámek, koupit pohled a jít na procházku do zahrady, nebo posedět poblíž zámku

Cesta :

Z východních Čech to máme dost z ruky. Jeli jsme rovnou tam. Letos bez zastávky na nějakém zámku, nebo hradu.
Vybrali jsme Penzion U Franty. Penzion v klidné části Přeštic. Penzion perfektní, nový. Kuchyňka společná, ale dobrý. A příjemné posezení ve dvoře Penzionu.

Z cesty jsme byli všichni unavený. Dali jsme sprchu a k večeru procházku po Přešticích. Dominantou Přeštic je velký kostel nedaleko náměstí. Je pěkně opravený. Místní nás také upozornili na místní raritu. Je to ... čuník, speciální druh přeštický strakáč. Kousek od kostela mají 2 čuníci sochu.

Den První:

Neblíž byl hrad Švihov. Lákal nás známý vodní hrad a stál za to. Je zde prostorné nádvoří a vybízí ke krátké zastávce a odpočinku. I když já jsem čekal vodní příkop kolem celého hradu. Ve Švihově je i pěkné náměstí.
Pak dále na jih do Klatov. Ve městě jsme zaparkovali u hradeb a kolem Bílé věže vedla naše cesta na náměstí. (zrovna tam byli trhy).
I přes neskutečné vedro jsme se vydrápali až nahoru na vrchol Černé věže. schodů spousta, ale výhled stál za to. Mimochodem název věže je od dob požáru v Klatovech, kdy věž ohořela, ale nespadla. Od těch dob má věž svůj název.
Z věže pak rovnou do podzemí, do katakomb pod sousedícím kostelem. To byl zvláštní pohled.
Další cesta nás vedla dál na jih na hrad a zámek Klenová. Po hradě jsme chodili sami, bez průvodce. A bylo to příjemné. Hrad jsme prošli, dalo se posedět v areálu hradu a chvíli si odpočinout.

Den Druhý

Nemohli jsme vynechat Plzeň a Pivovar. Nedaleko náměstí je Pivovarské muzeum. Určitě stojí za návštěvu. Když už jsme byli v centru města, nešlo vynechat kostel, nebo spíš věž s vyhlídkou. Výhled nádherný, zrovna s příjemným větříkem.
No a pak do pivovaru...
To opravdu stálo za to. Poučné zajímavé. Parkování bylo zdarma přímo v areálu pivovaru. Dozvěděli jsme se o historii výroby piva v Plzni, o historii a současnosti značky Pilsner Urquell. Průvodkyně nás provedla některými provozy a sklepy. No a někteřé z nás pak bolelo v krku. Protože z provozu s teplotou kolem 50°C jsme šli rovnou do sklepů.
Jedna poznámka. Průvodce může udělat prohlídku zajímavou, nebo naopak. A když srovnám Pivovarské muzeum a Pivovar, tak musím říct, že pivovarské muzeum nic moc. Za to z pivovaru jsme byli všichni nadšeni. V pivovaru jsme zašli i na jídlo.

Pak jsme zamířili domů... Ale, ženská část rodiny prosadila zastávku v nákupním centru na okraji Plzně. Dali jsme rozchod, já šel do elektro prodejny a holky po oblečení.

Den Třetí

Náš hlavní cíl pro tento den bylo město Domažlice.
Ale nejdřív jako první zastávka byla v Horšovském Týně. Náměstí i zámek jsou opraveny a moc pěkné. K zámku patří i velký park. Holky jsem nechal na začátku parku a udělal si výlet k vyhlídce. Bylo vedro, bylo to z ruky, ale stálo to za to. Park je krásné a klidné místo. Jen v zadní části s vyhlídkou a kaplí to čeká na opravu a údržbu zeleně.

Zamířili jsme dál na Domažlice a Chodský hrad. V Domažlicích je krásné náměstí. Na hradě je expozice o historii kraje. Pěkné zajímavé, ale čekal jsem od toho víc, asi jsem čekal víc o Janu Sladkém Kozinovi. Na hradě jsme nemohli vynechat výstup na věž, s výhledem na město a i dál do kraje. Asi už jsme byli moc unavený a věž u kostela na náměstí jsme vynechali. (Taky byla přístupná.) V Domažlicích byla i přestávka na oběd před výletem na rozhlednu Koráb.

Rozhledna s trochu netypickým tvarem. Autem se dá dojet až pod rozhlednu. Klíč je k zapůjčení v restauraci.

Pak už byl cestou zámek Chudenice. Mám ho spojený s rodem Černínů (Sobotka, Černínský palác atd.). Zámek tedy zvenku nic moc, volá po opravě, ale zevnitř pěkný.

K zámečku patří nedaleká rozhledna Bolfánek a Americká zahrada. Dominantou zahrady je jehličnan Douglaska Tisolistá. Jeden z nejstarších stromů svého druhu ve střední Evropě.

Den Čtvrtý :

Bylo hrozné vedro a tak jsme si dali za cíl koupaliště.
Cestou jsme se stavili v klášteře Kladruby. Až nás překvapila velikost a rozlehlost Kláštera.
Je zde pěkně opravený kostel. Třetí největší v České republice. Klášter údajně vlastnil kolem 140 obcí v dobách své největší slávy. Překvapilo mě, že klášter zrušil Josef II.

Oběd a koupaliště.
Byli jsme na koupališti Tlučná. Doporučili nám ho známí.
PERFEKTNÍ !!!
Čistá a teplá voda. Můžu jen doporučit.
(na závěr dne si holky daly jednu novodobou "památku" : nákupní centrum na okraji Plzně)

Den pátý :

Na pátý den dovolené jsme naplánovali trochu víc míst, která jsme chtěli vidět. Většinou to bylo jen na pokladnu pro pohled a posedět, nebo projít zahradu.
Cestou jsme měli zámek Nebílovy. Pěkný malý zámeček. Občas se tam dělají koncerty. Zčásti je opravený. Potkal ho osud jako i jiné památky. Po válce měli lidé jiné starosti a tak zámek chátral. Přidalo se k tomu i to, že prostory využívalo JZD.
Pak už přišel zámek Kozel. Krásný, opravený zámek, s velkou zahradou. Fajn místo pro delší zastávku.
Další cíl byl hrad Radyně. Starý hrad s krásným výhledem. Je dost podbný hradu Kašperk. Z Radyně byla vidět na protějším kopci rotunda ve Starém Plzenci. Přiblížili jsme se autem, ale závěrečných asi 500 metrů jsme si museli vyšlápnout. U rotundy jsme poseděli, opět krásné místo. Pod stromy byl příjemný stín.
Cestou domů jsme se ještě stavili pro pohledy na zámku Žinkovy a Lužany. Jeli jsme kolem a zámky jsou stejně zavřené. Zámek Žinkovy po opravě bude sloužit komerčím účelům, zámek je na pěkném místě u vody. V Lužanech patří zámek České akademii věd a bývá zpřístupněn jen několikrát do roka.

Šestý den naší dovolené jsme strávili na koupališti v Tlučné. Ten den bylo neskutečné vedro.


Den sedmý :

Sedmý den jsme zamířili směr domov. Cestou jsme si udělali pauzu na odpočinek na zámku Hořovice. Pršelo a byli jsme dost utahaný. Tak jsme si prohlídli zámek, malá procházka po zahradě a pryč.

Den osmý :

Cesta domů byla rozdělena do dvou dnů. Chtěli jsme vidět zámek Konopiště. A nelitovali jsme. Krásný zámek, s krásnou zahradou. Na chodbách byly trofeje z ulovených srnců, jelenů a další a další zvěře. Člověk si až říkal, jestli bylo normální ulovit tolik zvířat...

Úplně poslední zastávkou naší dovolené byly Hrusice. Muzeum Josefa Lady. Byl to Pan malíř. A člověk si uvědomí, že na jeho kresbách a ilustracích odrostla naše generace i naše děti.

Závěrem :

Zase jsme poznali jeden krásný kout naší země. Překvapila nás krásná, členitá krajina, a poměrně velké množství zámků a zámečků v kraji.
Zpětně si člověk uvědomí, že jsme potkávali míň turistů než v jiných letech. Možná kvůli krizi.